MRTVOLA ROZPITVANÁ DO POSLEDNÍHO PROTONU, DÍL I. - POSTOJ A ÚCHOP

April 14, 2016

// Předesílám, že je tenhle článek trochu delší. Ale naprosto arogantně můžu říct, že stojí za to. Tak příjemný čtení //

 

     Jako se vším v životě je jedno, co ti přijde do cesty. Důležitý je, jak se k tomu postavíš a jak to uchopíš. A s mrtvolou to není jiný. Ať už jsi hobík, co by s mrtvým tahem rád začal, nebo už se s tímto cvikem chvilku pereš a střídavě si dáváte na frak, mám pro tebe pár tipů, jak být v té přetahované o kotouče dva kroky napřed.

 

     Před tím, než zatáhneš za činku, je spousta věcí, na které musíš myslet. Vtipný je, že u mrtvoly paradoxně proběhne většina práce před samotným tahem. Fígl je v tom, připravit se co nejlépe a činku pak zvednout, jako by nic nevážila. 
“Make them easy.” - říká Andy Bolton, člen úzkého 1000lb deadlift klubu.

 

     A především o tom budu psát. O všem, co se děje před odlepením činky od země. Tyhle kroky budou neskutečně důležité i pro to, co se bude dít po zbytek pohybu. Pokud například válčíš s dotahem, vsadím svoje milovaný Adipower weighlifty, že máš špatný set-up (a.k.a. blbě se k čince rovnáš) a drcením samotných dotahů se nic nezlepší.

 

POSTOJ
     Jestli je sumo tah podvádění a opovrženíhodná vlastizrada, to nechám na posouzení koňovi. Jisté ale je, že každý bude silný v jiném postoji. Pokud závodíš v trojboji, je důležité najít svůj nejsilnější styl a ten vytunit jak rumunskou škodovku.

Většinou ale platí, že závodníci v menších váhovkách tahají víc sumem a těžší závodníci klasikou. Postoj může udělat opravdu moc. Pro mě třeba přechod z klasického tahu na polosumo znamenal víc než dvacetikilový skok ve výkonu.

 

     U klasického tahu se běžně nohy umisťují pod kyčle nebo ramena. Říká se tomu atletický postoj a měl by být stejný, jako postoj při skoku. Špičky se vytáčí lehce ven kvůli řádnému zapojení zadku, který je, stejně jako v lásce, i u mrtvého tahu velmi důležitý. U polosumo tahu se pak nohy dávají lehce vně úchopu na čince, tedy i ramen. A u sumo tahu se nohy roztahují hodně do stran, často až ke kotoučům.

 

     Teď bacha, přijde myšlenka. S každým centimetrem rozestupu a s každým úhlem vytočení špiček se nemění jen postavení chodidel, ale postavení celého těla, míra zapojení svalů, dráha pohybu, páky se přesouvají, a vůbec se mění úplně vše. Poučky říkají to a tohle, zmiňují se páky, poměry končetin, fyzikální vzorce jak při startu raketoplánu a stejně jde jen o to, co ti nejvíc sedne. Musíš hledat a dát na svoje pocity. Občas to ani nebude dávat smysl. Najdi si třeba video mrtvého tahu Briana Shawa, srovnej ho s příručkami a pak mu utíkej povědět, že na těch čtyři sta padesát kilo natrénoval špatnou technikou. Asi si na tebe za odměnu sedne.

 

ÚCHOP
     U mrtvého tahu řešíme jednak styl úchopu a dverak jeho šířku. Činka se dá uchopit buď střídavým úchopem, nadhmatem, nebo úchopem zámkovým.

 

     Střídavý úchop je věc, kterou jsem nikdy moc nepochopil. Nelíbí se mi, nedělám ho a své svěřence ho neučím. I přesto je však hodně rozšířený. Střídavý úchop má totiž jednu velikou výhodu, činka při něm nemá kudy utéct. Osa se snaží protočit a vyklouznout, ale nedaří se jí to, protože ji opačný úchop v rotování zastaví. 

Co se ale děje při vytočení jedné ruky do podhmatu? Dlaň se najednou vzdálí od těla, biceps se natáhne, celá ruka se o pár milimetrů “zkrátí”, změní se i poloha ramene, lopatky a na páteř je pak vyvíjen nerovnoměrný tah. Shrnu to, ať nenudím. Tah střídavým úchopem křiví lidi a zabíjí roztomilá koťátka.

 

     Nadhmat je pro mě odpověď na vše. Jestli nechceš závodit v trojboji, tahej tak a nikdy ne jinak. Pokud máš u tahu nadhmatem problémy se slabým úchopem a činka ti klouže, můžu doporučit například mrtvý tah nadhmatem, je skvělý na úchop. Přijde mi vtipný to vůbec psát, ale spoustu lidí to nenapadne a raději nahání silný stisk s mačkacími kolečky z teleshoppingu. Pomůže i zvednout činku nadhmatem a chvíli ji držet v horní pozici. Pár sérií po půl minutě by mělo být dostatečné peklo.
Výhody nadhmatu? Dovolí se k čince lépe poskládat a je symetrický, takže nezpůsobuje dysbalance. Výborně trénuje a testuje sílu úchopu a proto má velký přenos i do sportu a běžného života (určitě tě napadne člověk, kterému bys při podání ruky rád zmuchlal prsty).

 

     Zámkový úchop je můj osobní favorit. Je to vlastně tah nadhmatem, jen se do prstů kromě osy chytí i palec. Bolí to. Ze začátku hodně, časem se pocit amputovaného palce ztrácí, až zmizí úplně. Já osobně tímto stylem tahám od chvíle, kdy mi nestačí síla nadhmatového úchopu (Horstovo mačkací kolečko mi nezabralo) a pokračuji tak až do úplného maxima. Střídavý úchop tedy nepoužívám nikdy, a kdyby mi nestačil ani ten zámkový (třeba na těžké dotahy), raději sáhnu po trhačkách a budu mít jistotu, že jsem u činky rovný a sousedovic Mourek přežije.

 

ŠÍŘKA ÚCHOPU
     Trojboj je o lenosti a usnadňování si práce. U mrtvého tahu se proto snažíme mít “co nejdelší” ruce, abychom činku nemuseli zvedat tak vysoko. Sice jsem na fyzice hodně hrál karty, ale mám pocit, že toho docílíme svěšením rukou kolmo k zemi. Pak už jen stačí chytnout za činku v šířce, kam ruce spadnou, a je to. Širší i užší úchop vytváří páky a prodlužuje dráhu pohybu.

Naštěstí ale zvedání není jen o fyzice a proto zase platí - najdi si, co ti sedne nejlépe. Jestli se ti mezi na úzko chycené ruce nevejdou kolena, tak úchop rozšiř. Jestli taháš tři sta z místa a máš pocit, že úchop blíže ke středu činky víc ohýbá osu, tak úchop zuž.


// Na videu je jeden z mých starších výkonů. Pořád mě fascinuje, co u zvedání vydávám za zvuky. To prdění pusou se prostě musím do závodů odnaučit. //

 

Najdi si mě taky na facebooku, odměním se super obsahem.

 

Pro původní článek klikni SEM!

Please reload

OBLÍBENÉ

JAK ČASTO DŘEPOVAT?

March 7, 2016

1/4
Please reload

FACEBOOK
  • Facebook - Black Circle
  • YouTube - Black Circle
TOP